Přírodní a porostní podmínky

ŠLP je svými pestrými přírodními podmínkami, rozmanitou druhovou skladbou a také skvělou dostupností pro pedagogické aktivity přímo předurčen. Tvoří jej ucelený komplex lesů v PLO 30 – Drahanská vrchovina, rozprostírající se na ploše více jak 10 tis. ha severovýchodně od Brna po levém i pravém břehu řeky Svitavy.

Zdejší terén je velmi členitý, s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště podél vodních toků Svitavy a Křtinského potoka. Geologické podloží je tvořeno granodioritem, kulmskými drobami a vápencem, třetina podniku se nachází v CHKO Moravský kras. Převažují živná stanoviště nižších a středních poloh a celkem je zde vylišeno 116 lesních typů. Nadmořská výška se pohybuje od 210 až po 574 m n. m. Limitující je průměrná roční teplota 8,5 °C a průměrné roční srážky okolo 600 mm, které jsou na poměrně malé ploše podniku nerovnoměrně rozloženy.

Soubor lesních typůPlocha (ha)
3B1944
3S1103
2S970
2B911
3A650
4S616
3W614
3H465
2H343
4B342
2C220
4A203
3J163
4W146
2A137
3D111
4H102
1L90
4K88
4D84
3X65
3K57
2K51
4O46
2Z42
2X34
3F30
2W29
3Z20
2D20
1C19
3N18
1J14
1D12
3C10
3L7
1Z7
3U6
0Z6
1X4
3V3
4V2
5G2
4G1
1B1
1H1
3O0,2
4X0,2
1S0,1
1G0,1

Zastoupení a rozložení dřevin na ŠLP dobře odráží vegetační stupňovitost a stanovištní podmínky. Kromě horských druhů zde nejdeme všechny dřeviny, vyskytující se v ČR. Celkově 65 % porostní zásoby zaujímají listnáče s dominancí buku 41 % (33 % v roce 2012), dále jsou zastoupeny dub zimní 12 %, habr 6 %, lípa 2 %, jasan 2 %, javory 2 % a další. Jehličnany pak zaujímají 35 % porostní zásoby s dominancí smrku 14 % (19 %v roce 2012), dále jsou zastoupeny modřín 9 %, borovice 7 %, douglaska 3 %, jedle 2 % a další.

Důležité pro celkovou stabilitu našich lesů je skutečnost, že většina zmíněných dřevin roste ve směsích. V nejjižnějších (a zároveň nejnižších a nejsušších) částech ŠLP převládají habro-dubové porosty (semenného i výmladkového původu) s příměsí modřínu a borovice. Ty poté směrem na sever plynule přecházejí do plošně nejvýznamnějších velmi pestrých směsí dubo-bučin s modřínem, smrkem, jedlí, douglaskou, aj. (tzv. „liechtensteinská směs“) až po víceméně kulturní buko-smrčiny v nejsevernější části. Specifikem jsou pak lužní lesy s dubem letním, jasanem, ořešákem či topoly ve dvou odloučených částech jižně od Brna – v bažantnici Rajhrad a v oboře Sokolnice.

Podrobné informace k přírodním podmínkám a porostním charakteristikám, vč. lesnické typologie a rámcových směrnic hospodaření