Ing. Ludmila Boháčková (*1944)
K přírodě a lesu to paní Ludmilu táhlo již od středoškolských studií, které absolvovala na Střední všeobecně vzdělávací škole v Blansku. Touha pokračovat i v dalším studiu přírodovědným směrem byla přirozená. Na radu jedné ze svých učitelek tak ale neučinila ihned po maturitě. Bratr paní Ludmily v té době končil studia bohosloví, psala se 60. léta 20. stol. Její přání, spojit život s přírodou, lesem, zůstalo stejně silné i po roce práce telefonistky. V roce 1963 proto skládá přijímací zkoušky na Vysokou školu zemědělskou (VŠZ) v Brně a cesta za její vysněnou prací začíná…
Kapitola 1
Začátky na Lesnické fakultě VŠZ v Brně. Prostřednictvím praxí první seznamování se školním lesním podnikem. Les–největší přítel člověka.
Kapitola 2
První roky po studiích strávené v Lesprojektu v Českých Budějovicích, kde pracovala jako taxátorka. Návrat do Křtin. V roce 1974 další splněný sen – nástup do ŠLP Křtiny na ekonomický post plánovače. Jak na to aneb školní lesní podnik musí být nejlepší.
Kapitola 3
Plán se musí dodržet, sobotní brigáda není výjimkou. Vzpomínky na kolegy, kteří nejvíce pomohli v začátcích na ŠLP: Hynek Pavelka, Bedřich Balderman, Jiří Sedlák, Jarmila Kalová, Milota Macharáček, Jaroslav Sotolář, František Jandák.
Kapitola 4
Ředitelé na ŠLP se mění, ale postoj paní Ludmily zůstává: být podniku užitečná. Plánovačům „odzvonilo“, počítačů je třeba, přichází nové výzvy.
Kapitola 5
90. léta – přechod z pozice vedoucí odborné ekonomky k dělnické práci v lese.
Kapitola 6
Oblíbená místa na ŠLP a vyznání lesu.