Hlavní výzvou pro současné i budoucí generace lesníků bude bezesporu zavádění modelů hospodaření adaptujících lesy na klimatickou změnu. Lesy MENDELU ve správě Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP) si kladou za cíl být lídrem v ČR právě při provozním zavádění adaptačních lesnických opatření, zejména nepasečných forem hospodaření, a odzkoušení kontrolních metod zařízení přírodě bližších lesů v praxi. Přispěje k tomu i získaný projekt „Tvorba adaptační strategie pro lesy Mendelovy univerzity“, podporovaný Státním fondem životního prostředí ČR v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“, podporovaného z Norských fondů 2014–2021 – výzva č. SGS-3 OSLO. V rámci něj budou zpracovány podkladové studie v oblasti lesnické i vodohospodářské.
Výstupem budou, kromě jiného, i nové rámcové směrnice hospodaření.
Univerzitní lesy s rozlohou přes 10 tis. ha byly historicky pěstovány jako smíšené, podrostním způsobem s vysokým podílem přirozené obnovy. To se v době kůrovcové kalamity ukázalo jako jednoznačná výhoda, neboť nevznikají velkoplošné holiny. Podíl listnáčů se pohybuje okolo 65 % (z toho buk 33 %) a jehličnanů okolo 35 % (z toho smrk 19 %). Lesy jsou ve stávajícím LHP (2013–2022) z podstatné části zařízeny systémem věkových tříd. Pouze malá část (ca 145 ha) je zařízena kontrolní metodou jako převod na les výběrný. Stejnověké, plně zakmeněné, byť smíšené lesní porosty se ukazují jako náchylné k probíhající klimatické změně. Chřadnutí přitom nevykazují pouze jehličnany, ale i některé domácí listnáče – např. u buku sledujeme stupňující se prosychání zejména u starších porostů na jižních svazích či na exponovaných porostních stěnách z převládajících okrajových obnov.
Revize dosavadních modelů hospodaření tak bude nutná, nejen s ohledem na druhovou skladbu (vč. testování k suchu odolnějších dřevin – např. balkánských druhů dubu), ale i na prostorové uspořádání směrem k ještě vyšší celkové pestrosti lesů. Tím se v žádném případě nevzdáváme ekonomické rentability hospodaření. Ta by měla být naopak zvýšena vystupňováním hodnotového přírůstu při vyvážených porostních zásobách s uplatněním výběrných principů. Vzniknou tak zajímavé výukové objekty a provozní ukázky pro odbornou veřejnost, odpovídající potřebám lesnictví 21. století.