NADĚJE MASARYKOVA LESA V SARIDU
Při příležitosti 120. výročí založení Židovského národního fondu – KKL – JNF byla 1. 7. 2021 zahájena výstava „Masaryk a Svatá země“. Konala se ve společenském sále Zámku Křtiny za přítomnosti J. E. Daniela Merona, končícího v ČR svoji diplomatickou misi.
Vernisáž výstavy „Masaryk a Svatá země“ ve Křtinách, foto Petr Mikovec
Putovní výstava vznikla z podnětu Velvyslanectví Státu Izrael v České republice a jejím autorem byl Dr. Robert Řehák za přispění Ing. Jiřího Čisteckého. Designu výstavy se ujala komunikační agentura Kristián, s.r.o. Památná návštěva prezidenta Tomáše G. Masaryka v Palestině na jaře 1927, jeho vztah k židovství, k sionismu i hilsneriáda jsou obsahem panelů unikátních dobových fotografií a zasvěcených komentářů. Tyto byly doplněny dokumenty o pomoci židovským uprchlíkům směřujícím po válce do Palestiny, o roli československé diplomacie vedené Masarykovým synem Janem při vzniku Státu Izrael a jeho vyzbrojení. Součástí výstavy byly i tabule Židovského národního fondu v České republice (KKL-JNF) propagující výsadbu a obnovu lesů v Izraeli. Výstava byla přístupná veřejnosti po celý červenec.
Vernisáže se zúčastnili prorektor Mendelovy univerzity v Brně doc. Martin Klimánek, proděkanka Lesnické a dřevařské fakulty doc. Valerie Vranová a doc. Pavel Král, který přesvědčil fakultu, aby do projektu vstoupila. Nechyběli i studenti a absolventi z téže fakulty a ředitel Školního lesního podniku Křtiny doc. Tomáš Vrška. Dále byli přítomni křtinský starosta František Novotný, administrátor římskokatolické farnosti a poutního místa Křtiny Vít Martin Červinka, Ing. Stanislav Juránek, poslanec a člen Meziparlamentní skupiny ČR-Izrael, místopředsedkyně ŽOB Dr. Táňa Pelíšková, Dr. Olga Sapožnikov, která podle potřeby tlumočila a další členové naší obce. Hlavní organizátorkou a „duší“ této akce byla výkonná ředitelka české pobočky KKL-JNF(dále ČP KKL-JNF) Zoša Vyoralová v doprovodu izraelských hostů, zástupců kibucu Sarid Johna Eisnera a Amnona Danziga. Na vernisáži nechyběly slavnostní proslovy, hudební produkce, přípitky a pohoštění.
Městys Křtiny nebyl náhodným hostitelem této výstavy. Je sídlem Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Na počest prvního prezidenta ČSR byl přejmenován v roce 1932. Stejně tak zástupci kibucu nepřijeli náhodně, neboť v Saridu byl vysázen les, který nesl od roku 1930 Masarykovo jméno. Oba Masarykovy lesy se staly pojítkem mezi školním lesním podnikem, partnerskou obcí a izraelským kibucem.
Krátký pohled do historie: Během 3. aliji založila v roce 1926 sionistická skupina Achva (bratrství) z Litvy v Galileji kibuc, položený na severním okraji Jizreelského údolí. Dostal jméno Sarid podle názvu starobylého židovského města Saríd, o kterém se zmiňuje Kniha Jozue. O rok později přišla do kibucu československá skupina Bibracha (s požehnáním), kterou tvořilo čtyřicet mládežníků z hnutí Tchelet Lavan/Blau-Weiss (modrobílí). Mezi prvními obyvateli byli další přistěhovalci z Polska a SSSR. Bibracha zprostředkovala kontakty se sionistickými organizacemi a přáteli v Československu, kteří poskytli osadníkům pomoc. S jejich finanční podporou byly pořízeny první moderní zemědělské stroje a nástroje a vysazeny první vinice a sady.
Během návštěvy Palestiny prezident Masaryk věnoval mimořádnou pozornost československým mládežnickým sionistickým skupinám. Jednou ze zastávek téměř osmdesátiletého, ale mladicky zvědavého Masaryka a jeho doprovodu byl nově vybudovaný kibuc polské a československé skupiny „Chefcíba“ (má záliba na ní spočívá) v Bejt Alfa. S členy Bibrachy, kteří ještě nebyli usazeni v Saridu, se osobně sešel v Haifě, kde se tehdy budoval nový přístav.
Masarykův les v Palestině byl budován ve třech etapách. Na počest desetiletého výročí vzniku Československa byla s podporou ČP KKL-JNF zakoupena půda a v sousedství kibucu Sarid byl vysazen první borovicový les. Výsadbu lesa přijeli roku 1928 slavnostně přivítat významní hosté, mezi nimi spisovatel, překladatel a novinář Max Brod a knihovník, novinář a spisovatel Felix Weltsch. V roce 1929, na IX. sjezdu československých sionistů v Brně, byl přijat návrh založit při příležitosti Masarykových osmdesátin v Palestině Masarykův les. Toto symbolické gesto bylo vyjádřením díků za jeho podíl na zajištění náboženské plurality, za uznání samostatné židovské národnosti v Československu, za jeho sympatie k sionismu a zásluhy v boji proti antisemitismu. Inspiraci našli naši sionisté v lesích, zakládanými tou dobou KKL-JNF v Palestině na počest světových státníků, podporujících sionismus (Balfourovův les, les jugoslávského krále Petara). ČP KKL-JNF okamžitě vyhlásila sbírku na tzv. stromkové dary, která za šest týdnů vynesla 600 000 Kč. Vzápětí byly finance použity na zakoupení půdy a na vysázení 13 000 stromů, zejména borovic, eukalyptu, cypřišů a olivovníků. Slavnosti otevření Masarykova lesa v Saridu se dne 21. 4. 1930 zúčastnil i tehdejší ředitel palestinského KKL-JNF Menachem Usiškin, československý konzul a další palestinské osobnosti. Třetí etapa výsadby lesa se uskutečnila koncem téhož roku na památku českých židovských vojáků, kteří přišli o život v 1. světové válce.
Masarykův les v kibucu Sarid, 1930, foto Aktuálně.cz
Pro členy kibucu byla lesní práce důležitým zdrojem příjmů, zejména v zimě. Za deštivého počasí rostly pod stromy houby, jejichž prodej umožnil nákup prvního rádia pro Sarid. Kibuc postupně vybudoval intenzivní zemědělské hospodářství zahrnující vysoce výnosné plodiny, sady, citrusové háje, stáda dojnic a drůbeže. Ve třicátých a čtyřicátých letech byl Sarid jedním z center vojenských jednotek Hagany a Palmachu. Otevřel rovněž dveře mladým emigrantům a uprchlíkům, přicházejících do země v transportech Alija Hanoar a Chevrat Hanoar. Boj o přežití, válka za nezávislost a poválečné hospodářské potíže nového státu donutily kibuc přehodnotit pořadí důležitosti úkolů. V padesátých letech byla založena malá továrna na brusivo nesoucí jméno „Camel“, na počest velblouda, symbolu Blízkého východu. Továrna se během let rozrostla do tří samostatných závodů a dnes úspěšně exportuje své výrobky do více než 40 zemí celého světa (Camel Grinding Wheels Works Sarid, LTD). Péči o Masarykův les se proto mohli věnovat z vlastní píle jen amatéři. Naráželi však na velké těžkosti, neboť lesní půda se skládala převážně z vápence a hornin. Zasazovali táborské duby, které vydrží stovky let a původní dřeviny – mandloně, fíkovníky olivovníky, rohovníky. Údržba Masarykova lesa svépomocí však nemohla stačit a les postupně chátral.
Sbírka na Památný les mučedníků z ČSR, foto Petr Mikovec
Po válce se povědomí o Masarykově lese ztratilo. Zdecimovaná židovská komunita čelila potížím, doprovázejícím těžké poválečné časy. Zůstalo jen velmi málo pamětníků prvorepublikových sbírek ve prospěch ČP KKL-JNF. Tato pobočka byla za okupace nacisty zrušena a její jmění zabaveno. V roce 1945 byla obnovena a zemské ústředí sídlilo v Bratislavě. Pořádala např. velkou sbírku na vybudování lesa Mučedníků, který byl založen v jeruzalémských horách. Málo se ví, že převzala některé aktivity Ústředního svazu sionistického v Československu. Výtěžky sbírek, které organizovala, se využívaly k financování sociálních činností židovských obcí, přeškolovacích kurzů zájemců o vystěhování, k podpoře Hagany. Její činnost byla ukončena v roce 1951, kdy byly všechny spolky v republice zákonem zrušeny. Souběžně se rozbíhaly protisionistické a antisemitské politické procesy. Československá pobočka KKL-JNF byla obnovena až v roce 1991, kdy zahájila organizování sbírek finančních prostředků na další výsadbu stromů v Izraeli a hlavně na budování Českého lesa. Tento vznikl v roce 2005 v lesním areálu Jatir nedaleko od Berševy v Negevské poušti.
V roce 2016 Sarid navštívila dcera jednoho z členů Bibrachy a spoluzakladatelů kibucu Eliahu/Jiřího Lauschera, Dr. Michaela Vidláková. Archivářka kibucu Ayelet Rosen-Karu jí s povzdechem ukázala zanedbaný les. Současně jí poskytla kopie fotografií a dokumentů, které Dr. Vidláková dovezla do Prahy. Okamžitě kontaktovala ČP KKL-JNF, který na její popud vzápětí vypracoval v základních rysech projekt revitalizace Masarykova lesa v Saridu a s nadšením se ujal jeho realizace. Následujícího roku zahájil jednání s izraelským ústředím KKL-JNF a s vedením kibucu v Saridu. Začal energicky shánět finanční prostředky, odborníky i dobrovolníky.
Cílem obnovy Masarykova lesa v Saridu je revitalizovat vlastní les a vybudovat v areálu o rozloze 3,5 ha lesopark. Bude zvát k odpočinku a relaxaci obyvatel okolních sídel, poskytne poučení o historii lesa i vztahu prezidenta Masaryka k Izraeli. Stane se nejen památným místem, ale také vyhledávaným turistickým cílem.
První práce v režii KKL-JNF prováděli dobrovolníci již v roce 2018, při příležitosti 100. výročí vzniku ČSR a 70. výročí založení Izraele. Soustředili se na vyčištění celého území lesa a na kácení nežádoucí náletové vegetace. Následovalo dosazování stromků, výsadba nových stromů a pozvolná obnova lesa. Z prvních peněžních darů byla vybudována přístupová cesta, pikniková zóna, cesty pro handicapované a pořízen pamětní kámen s informacemi o Masarykově lese a jeho historii. Slavnostního aktu zahájení jeho revitalizace se v březnu 2019 zúčastnili zástupci KKL-JNF z ČR i Izraele, tamější české ambasády a účastníci ekumenické mise z ČR.
Na koordinačních schůzkách u nás nebo v Izraeli se konkretizují další úkoly, které bohužel brzdí přetrvávající nepředvídatelná pandemie coronaviru. V březnu 2020, kdy uplynulo 170. let od Masarykova narození, se plánované slavnostní otevření revitalizovaného Masarykova lesa bohužel neuskutečnilo.
S obnovou lesa účinně pomáhají nejen dobrovolníci-laici, ale také odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Tým studentů i absolventů, složený z lesníků, arboristů, krajinářů a lesních hospodářů s přírodními zdroji subtropických oblastí vedl Ing. Jiří Volánek. Komplexní expertíza lesa odhalila příčiny jeho žalostného stavu. O monokulturu tisíců halepských borovic nikdo nepečoval, více než padesát let neproběhly potřebné zásahy v lese, a tím nenastartovala ani jeho přirozená obnova. Odborníci na místě „naordinovali“ neodkladnou léčbu: přirozenou i smíšenou obnovu lesa, způsoby dosadby, péči o předchozí výsadby a jejich ochranu a pustili se ihned do arboristických prací.
Nově upravená cesta Masarykova lesa, foto John Eisner, 2021
V listopadu 2019 navštívil kibuc český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický a jeho manželka Veronika Žilková, aby v Masarykově lese zasadili svůj strom-rohovník/karob. Oživit tento les však může prakticky každý a nemusí při tom překonávat vzdálenost 2 400 km vzdušnou čarou do Saridu. Může zasadit jeden či více stromků virtuálně na http://www.kkl-jnf.cz/zasadit/ a získat darovací certifikát.
Text panelu Židovského národního fondu v České republice umístěný na výstavě „Masaryk a Svatá země“ lapidárně a přitom emotivně vyjadřuje smysl veškerých popisovaných snah: „Zasadit svůj strom ve Svaté zemi je čest pro každého. Ať již sázíte strom pro své děti, za zesnulé nebo jako vklad pro budoucí generace, sázíte naději. Sázíte naději, že jednou bude zase poušť zelená“.
Alena Mikovcová